FÉDÉRATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE
SECRÉTARIAT GÉNÉRAL: 13,
Place Albert I - B 6530 THUIN (Belg.)
FCI
- Standard Nr.328 / 16.09.1996 / D
![]() |
|
|
KAVKAZSKÝ OVČÁK Kavkazskaia Ovtcharka Kaukasischer Schäferhund
|
|
PŮVOD:
Rusko.
DATUM PUBLIKACE PŮVODNĚ PLATNÉHO STANDARDU:
30.01.85
POUŽITÍ:
Pastevecký pes, strážní a obranný pes.
KLASIFIKACE
FCI:
Skupina 2
Pinčové a knírači, molossoidní a švýcarští salašničtí psi
Sekce 2.2
Molossi, horští psi.
Bez pracovních zkoušek.
CELKOVÝ VZHLED:
Kavkazští
ovčáci jsou více než středně velcí případně velcí psi od silné až
po hrubou tělesnou stavbu, jsou od přírody ostří a k cizím lidem nedůvěřiví.
Tyto zvláštnosti,
a navíc jejich vytrvalost, nenáročnost a schopnost přizpůsobit se v
nejrozdílnějších povětrnostních podmínkách,
nabízejí možnost používat kavkazské ovčáky v téměř všech
klimatických pásmech Sovětského
svazu.
Nejvíce rozšířeni jsou kavkazští ovčáci v
gruzínské, arménské a azerbadžánské svazové republice, v
Kabardino - Balkarské autonomní republice, Dagestanu a Kalmycké
republice, dále ve stepních
oblastech severního Kavkazu a v oblasti kolem Astrachánu.
V Zakavkazských oblastech jsou psi většinou mohutnější,
ve stepních oblastech naproti tomu lehčí, vysokonozí, často dokonce i krátkosrstí.
CHOVÁNÍ/CHARAKTER
(POVAHA):
Silná, vyrovnaná, klidná.
Povahový typ s dobře vyhraněnou
obrannou reakcí, projevovanou v aktivní
formě. Ostrost a nedůvěra k cizím lidem jsou typické.
KONSTITUČNÍ TYP:
Silný,
případně hrubě silný zjev s masivní stavbou kostí a silným svalstvem. Kůže
je silná, ale elastická.
INDEX KOSTNATOSTI ( t.j.
obvod nadprstí x 100 děleno kohoutkovou výškou): psi 21-22, feny 20-22.
INDEX FORMÁTU (Poměr délky
těla x 100 děleno kohoutkovou výškou):
102 - 108.
RODOVÝ TYP:
Dobře
výrazný. Psi jsou větší a masivnější. Feny jsou menší a lehčí
stavby.
HLAVA
LEBEČNÍ ČÁST:
Lebka:
Masivní,
s širokou lebkou a silně vyvinutými lícními kostmi. Široké ploché čelo,
půlené lehkou brázdou.
Stop:
Přechod
od lebeční části k nosní partii je slabě výrazný.
OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Čenich:
Silný,
široký, černý. U bílých a světle pšeničně zbarvených jedinců je přípustný
i hnědý.
Morda(krajina obličejová, partie nosu):
Kratší než lebeční část, sotva znatelně se zužující.
Pysky:
Silné,
ale uzavřené a suché.
Chrup:
Bílý,
velký, dobře vyvinutý, pevně k sobě přiléhající zuby. Nasazení řezáků
leží v jedné linii. Nůžkový skus.
Oči:
Tmavé, středně
velké oči oválného tvaru, hluboko vsazené.
Uši:
Svěšené,
vysoko nasazené, vždy krátce kupírované.
KRK:
Velmi
silný a krátký. Nepříliš vysoko nesený, asi v úhlu 30-40o k hřbetní linii.
TĚLO:
Kohoutek:
velmi
široký, svalnatý, znatelně odsazen od hřbetní partie.
Hřbet:
velmi
široký, rovný, svalnatý.
Bedra:
Krátká,
široká, poněkud klenutá.
Zadek:
Široký,
svalnatý, téměř vodorovný.
Hruď: Široká, hluboká, poněkud klenutá.Spodní linie
leží ve výšce lokte nebo poněkud níže.
Břicho:
Mírně
vytažené.
OCAS: Vysoko
nasazený; je-li svěšeně nesený dosahuje hlezeního kloubu; může být
srpovitý, kroužkovitý případně háčkovitý. Kupírovaný ocas je přípustný.
KONČETINY:
PŘEDNÍ KONČETINY: Při pohledu zepředu
přímé a rovnoběžné. Úhel ramena a paže je asi 1000.
Předloktí:
Přímé, mohutné, středně dlouhé.
Záprstí:
Krátké,
mohutné,kolmo stojící pouze mírně ustupující.
Délka předních běhů až k loktu činí něco více
než polovina kohoutkové výšky.
Index výšky činí 50-54.
ZADNÍ KONČETINY:
Při
pohledu zezadu přímé, rovnoběžné.
Kolenní kloub:
Při
pohledu ze strany poněkud vystrčený.
Bérce:
Krátké.
Hlezenní kloub:
Silný,
široký, a poněkud vystrčený.
Nadprstí: Mohutné, kolmo stojící.
Při stání je
nejsou zadní končetiny vzadu zapřené. Kolmice má vycházet z hrbolu
sedací kosti přes střed hlezenního kloubu
a procházet nadprstím.
TLAPY (přední a zadní tlapy): Velké, oválného tvaru,
klenuté, prsty dobře přiléhají k sobě.
MECHANIKA POHYBU:
Volný,
obvykle rovnoměrný, klidný chod. Typický způsob
pohybu je krátký klus, při zrychlení (akceleraci) přechází v poněkud
neohrabaný cval. Končetiny se musí při
pohybu pohybovat přímo a rovnoběžně, přičemž přední více směřují
ke střední linii. Klouby předních i zadních končetin se lehce protahují.
Hřbet a kříž poddajně pérují. Kohoutek
a zadek mají při klusu setrvávat ve stejné úrovni.
SRST
JAKOST SRSTI: Srst je
rovná, hrubá se silně vyvinutou světlejší podsadou. Na hlavě a přední
straně končetin je srst kratší a pevně přilehlá. Rozlišujeme tři druhy
srsti:
a)
Dlouhosrstý s prodlouženou krycí srstí: Dlouhá srst tvoří na krku druh hřívy,
na hýždích dobře vyvinuté kalhoty a zadní strany běhů jsou silně porostlé.
Dlouhá srst pokrývá ocas ze všech stran, což
mu dodává tlustý a huňatý vzhled.
b)
Krátkosrstí - s hustou, poměrně krátkou srstí, bez hřívy, porostlých běhů,
kalhot a praporovitého ocasu.
c)
Přechodný typ - prodloužená srst, ale bez hřívy, porostlých běhů,
kalhot a huňatého ocasu.
BARVA: Různě
šedá; rozmanité, světlé až rezavé odstíny, také rezavá, slámově žlutá,
bílá, zemité barvy, žíhaná, ale také strakatá a tečkovaná.
VELIKOST:
Kohoutková výška:
Psi
ne méně než 65cm, feny ne méně než 62cm.
VADY: Každá
odchylka od shora uvedených bodů musí být považována za chybu, jejíž
ohodnocení by mělo být v přesném poměru ke stupni odchylky.
- Lenost, důvěřivost k cizím lidem.
- Poněkud lehčí nebo příliš houbovitá stavba těla.
- Lehké odchylky od uvedených indexů.
- Nepatrné odchylky od rodového typu, feny typu samčího.
- Hlava nedostatečně široká a masívní.
- Lebka příliš silně klenutá, příliš příkrý
nebo příliš plochý stop.
- Čenich krátký nebo podlouhlý.
- Pysky ne ostře řezané, převislé.
- Věku neodpovídající opotřebování zubů. Odlámané
zuby, nenarušující správný skus. Chybění ne více než dvou prvních
premolárů nebo jednoho prvního a jednoho druhého premoláru. Lehce nažloutlá zubní sklovina.
- Světlé oči, lehce svěšená spodní víčka. Oční
zákal.
- Níže nasazené ucho, nekupírované uši.
- Delší, příliš slabý krk.
- Slaběji vyvinutý, nikoli nad hřbetem nasazený
kohoutek.
- Měkký, klenutý nebo úzký hřbet.
- Prodloužený, přímý nebo přespříliš klenutý
kříž.
- Nedostatečně svalnatý nebo svažující se
zadek.
- Poněkud zploštělý hrudní koš; jeho spodní
linie nedosahuje lokte.
- Příliš silně vtažené nebo svěšené břicho.
- Přední končetina: Nepatrné odchylky ve vztahu k
ramennímu úhlu, poněkud zkrácené nebo prodloužené přední paže,
lehce
vybočené lokty, lehce se v pohybu ven vytáčející tlapy, příliš skloněné
zápěstí.
- Zadní končetina: Z pohledu zezadu ne zcela rovnoběžné
zadní běhy, tj. lehká X respektive O - nohatost. Příliš široký nebo úzký postoj. Příliš
přímé nebo příliš dlouhé zadní běhy.
- Měkké nebo příliš protáhlé tlapy, vlčí drápy.
- Odchýlení od normálních forem pohybu (došlapávání
dovnitř nebo ven). Nedostatečné protažení kloubů. Neohebný pohyb zad a kříže.
Při klusu povznesený zadek. Lehké házení hřbetu ( s házením zadní části).
TĚŽKÉ VADY:
-
Bázlivost (zbabělost), silný flegmatismus, chybějící ostrost.
- Příliš lehká, případně příliš ochablá
stavba těla.
- Silné odchylky od udaných indexů.
- Silné odchylky od rodového typu, psi typu fen.
- Lehká, úzká hlava se špičatým čenichem,
neodpovídající ostatní stavbě těla.
- Ohrnutý nos.
- Malé, prořídlé, nedostatečně vyvinuté zuby.
Nasazení řezáků není v jedné linii. Zuby se silně poškozenou sklovinou.
- Odlišná barva očí, svěšená spodní víčka,
která částečně obnažují rohovku.
- Prohlý nebo vyklenutý hřbet.
- Dlouhý, prověšený nebo silně vyklenutý kříž.
- Úzký, krátký nebo
silně se svažující zadek.
- Plochý, úzký, nedostatečně vyvinutý hrudní
koš.
- Přední končetina: přímé nebo ostré zaúhlení
ramen, křivené nebo příliš slabé předloktí, silně ven vybočující
lokty, krajně slabá zápěstí, pří pohybu silně ven házející tlapky, křivonohost
jednoho nebo obou předních běhů.
- Zadní končetina: silně výrazná odchyka od
rovnoběžnosti. Nedstatečně zaúhlené běhy, šavlonohost. Příliš dlouhé
zadní běhy.
- Roztažené prsty nebo ploché tlapy.
- Zadržovaný, těžkopádný pohyb. Při klusu v
porovnání s kohoutkem vysoko nesený zadek.
Příkře nahoru a dolů se pohybující zadek pří klusu. Mimochod.
- Měkká, zvlněná srst bez podsady.
- Načernalé, černě skvrnité a hnědé barevné
odstíny v různých kombinacích.
- Kohoutková výška
psa pod 65 cm, feny pod 62 cm.
VYLUČUJÍCÍ
VADY:
- Každá odchylka od jedině přípustného nůžkového
skusu.
- Černá nebo hnědá barva.
- Chybění jednoho špičáku nebo jednoho řezáku,
chybění jednoho třetího, případně čtvrtého premoláru, nebo jednoho moláru.
Pozn.: Psi musejí vykazovat dvě viditelná normálně
vyvinutá varlata, která jsou zcela v šourku.
Poslední platné
znění standardu FCI, přeloženo z němčiny,
zveřejněno v I.a
M.Truksovi, Kavkakzský ovčák, DONA České Budějovice 1998